K psaní tohoto blogu jsem se rozhodla vlastně docela impulzivně. Všechno to začalo asi mojí bakalářskou prací, kterou jsem psala na téma Videohry na hranicích umění (?). I tato bakalářka byla docela impulzivní. Ty nejbláznivější rozhodnutí opravdu vznikají v takovýchto situacích. Pokud jde o blog, v českém blogovém rybníčku mi chyběla stránka, která by necílila primárně na tradiční komerční videohry, avšak která by směřovala řekněme spíše k jistému uměleckému aspektu videoher, k něčemu hlubšímu a vyššímu, než k čistě zábavnímu prvku videoher.
Jak jsem se k videohrám vlastně dostala? No, byla to docela dlouhá a strastiplná cesta, ale jednoho dne se prostě naše existence setkaly a v určité rovině propojily. Nebudu nikomu nalhávat, že jsem skutečně většinu svého života tradičním komerčním videohrám nevěnovala nijak zásadní pozornost. Ostatně, těmto typům videoher neholduji ani dnes (až na některé výjimky). Začala jsem se však intenzivněji zajímat o videohry, které přinášejí něco víc, než třeba jen vizuálně poutavou „střílečku“. Asi největší teoretický zájem o videohry, nejen jako formu zábavy, ale i jako kulturní a společenský fenomén, začal, jak jsem již zmínila, právě s psaním mé bakalářky. U té jsem se poprvé v životě hlouběji ponořila do videoherní problematiky a začala zkoumat to neuvěřitelné množství textů, které kdy k videohrám vyšlo. Co si budeme povídat, literatura je to neuvěřitelná. Všichni, kdo videohry odsuzují jako omezený a dětinský způsob trávení volného času, by si měli povinně přečíst alespoň některou z knih s videoherní tematikou a ujistit se, zda jejich konzervativní a stále se opakující argument o plochosti videoher není tak trochu generalizující a zastaralý.
Směr zájmu, který mě ve videoherní tematice zajímá asi nejvíce jsem si předurčila právě ve zmiňované bakalářce. V té jsem se ptala, zda videohry jsou nebo mohou být uměním. Po určitých peripetiích dostala především k žánru Art Game (umělecká videohra), jakožto asi nejpovolanějšímu zástupci, prodírajícím se trnitou cestou od videoher až k umění. Umělecké videohry totiž skutečně přidávají k videohře jistou přidanou hodnotu. Jejich primárním cílem není jen chvilkové zabavení svého hráče. Tyto videohry se snaží přinášet nové myšlenky, rozvíjet netušené estetické zážitky, mohou nabourávat stereotypy a komentovat společnost. A právě tyto snahy přece vždy náležely právě do sféry umění.
Je nevhodné videohry posuzovat podle již zaběhlých měřítek, které třeba aplikujeme na jiné formy umění nebo jiné kulturní jevy. Musíme jim dát prostor. Musíme je konečně začít respektovat a vnímat jako neodmyslitelný společenský a kulturní fenomén se svou vlastní tváří a svými specifiky. Videohry jsou dnes téměř všudypřítomné, se současnými technologickými možnostmi jsou však také neuvěřitelně krásné. Co je na nich však ještě úžasnější je fakt, že skutečně mohou nabídnou i onu přidanou hodnotu zabalenou do interaktivního virtuálního světa. Pokud tedy videohry uchopíme za správný konec, budeme je sledovat ze správného úhlu, můžeme dojít k tomu, že videohry skutečně uměním jsou. Jejich nejdokonalejším příkladem pak můžou být právě Art Games, které jsou již ze svého názvu nejpovolanějšími pionýry umění ve videohrách, ale i naopak, tedy videoher v umění.
Na tomto blogu se budu zabývat mou láskou k videohrám. K videohrám, které mají duši, ale i srdce a mozek. Videohrám, které chtějí něco říct, na něco poukázat, přijít s něčím novým. O videohrách bych ráda psala populárně i naučně. Ráda bych vám přinesla teoretické články, ale i mé vlastní recenze videoher a novinky z videoherního světa, které byste neměli minout. Recenzovat budu nové, ale i starší hry, které jsem si oblíbila a které, pokud jste tak již neučinili, byste si rozhodně měli zahrát!
Asi by bylo fér hned na začátku říct, že zde určitě nenajdete videohry se zombíky, mutanty a duchy (ale co já vím, třeba mi "rupne v bedně" a k něčemu se odhodlám, ehm). Vzhledem k tomu, že jsem „posránek“ století, tak mě tyto videohry fakt moc neberou. Zároveň hodlám obloukem minout typicky „holčičí“ videohry na způsob Sims a podobně. Omlouvám se, ale prostě je to tak. Místo toho se však zaměřím na nejrůznější Art Games, Indie Games, Non-games (ale i na některé průlomové tradiční videohry). Pokusím se vám nabídnout videohry, ke kterým byste se možná ani nedostali, které se nějak odlišují, které mají svůj jedinečný rukopis a silnou myšlenku a nesnaží se jen primárně pobavit hráče. Uvidím, kam tento blog nakonec dospěje.
Ok, tak jdeme na to!
Vaše Michaela <3
